Město Veselí nad Moravou
Veselí nad Lužnicí
Přehled zpráv z lokality "Veselí nad Lužnicí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Veselí nad Lužnicí
Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, Frohenbruck an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji.
Žije v něm přibližně 6 400 obyvatel.
Kdy Veselí vzniklo, můžeme pouze hádat. Jisté je, že nejdříve zde byla vybudována tvrz na místě zvaném „Na Talíři". Tu dnes připomíná zalesněný pahorek a obepínající příkop v severozápadní části města. Blízké okolí, na němž pravděpodobně stávaly stráže, se dodnes nazývá „Na Strážkách". Pod tvrzí potom vznikla osada Veselí. Název prozrazuje, jak tu bývalo, když zde Rožmberkové pořádali různé kratochvíle a veselice. Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. První písemná zmínka pochází z roku 1259. To Veselí vlastnil Vok z Rožmberka a osada byla pravděpodobně velice ekonomicky soběstačná. Roku 1302 se majitelem stává český král Václav II. a roku 1362 bylo Veselí Karlem IV. povýšeno na komorní město. V patnáctém století bylo město několikrát vypáleno a pleněno. Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908.
Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. ledna 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli. Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech a jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.
K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční domy na náměstí. Radnice z roku 1579, částečně barokně upravená před rokem 1763, a muzeum „Weisův dům" s psaníčkovými sgrafity jsou dominantou severní strany náměstí T. G. Masaryka. Za pozornost jistě stojí i dům čp. 22 na západní straně náměstí se třemi renesančními štíty. Veselský kostel má gotický původ, upraven byl v renesanci. Nese jméno Povýšení sv. Kříže a nadmořská výška kopečku, na kterém je postaven, činí 429 m. Významnou památkou je i secesní sokolovna z roku 1905, která nyní prochází rekonstrukcí.
Mezi významné osobnosti patří např.: první laureát Nobelovy ceny z českých zemí Jaroslav Heyrovský (1890–1967) či český ekonom a politik Jan Mládek (* 1960).
Veselí nad Lužnicí tvoří východisko k výletům do překrásného okolí s borovými lesy a bezpočtem menších i větších rybníků. Na dohled od města se rozkládá zajímavá přírodní lokalita Veselské pískovny. V jedné z informačních tabulí získají návštěvníci poučení o 47 km dlouhém umělém kanálu - Zlaté stoce, kterou vybudoval počátkem 16. století Štěpánek Netolický jako součást rybniční soustavy na Třeboňsku.
Žije v něm přibližně 6 400 obyvatel.
Kdy Veselí vzniklo, můžeme pouze hádat. Jisté je, že nejdříve zde byla vybudována tvrz na místě zvaném „Na Talíři". Tu dnes připomíná zalesněný pahorek a obepínající příkop v severozápadní části města. Blízké okolí, na němž pravděpodobně stávaly stráže, se dodnes nazývá „Na Strážkách". Pod tvrzí potom vznikla osada Veselí. Název prozrazuje, jak tu bývalo, když zde Rožmberkové pořádali různé kratochvíle a veselice. Současné město vzniklo spojením měst Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. První písemná zmínka pochází z roku 1259. To Veselí vlastnil Vok z Rožmberka a osada byla pravděpodobně velice ekonomicky soběstačná. Roku 1302 se majitelem stává český král Václav II. a roku 1362 bylo Veselí Karlem IV. povýšeno na komorní město. V patnáctém století bylo město několikrát vypáleno a pleněno. Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908.
Snahy o spojení obou měst se objevovaly už dříve, ale patrioti z obou měst se spojení bránili. Až protektorátní ministr vnitra nařídil sloučení ke dni 1. ledna 1943 pod názvem Frohenbruck, česky Veselí nad Lužnicí. Mezimostští se po válce pokoušeli osamostatnit, ale neuspěli. Dnes jméno Mezimostí není obsaženo v žádných zdejších oficiálních místních názvech a jeho území je označováno jako místní část Veselí nad Lužnicí II.
K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční domy na náměstí. Radnice z roku 1579, částečně barokně upravená před rokem 1763, a muzeum „Weisův dům" s psaníčkovými sgrafity jsou dominantou severní strany náměstí T. G. Masaryka. Za pozornost jistě stojí i dům čp. 22 na západní straně náměstí se třemi renesančními štíty. Veselský kostel má gotický původ, upraven byl v renesanci. Nese jméno Povýšení sv. Kříže a nadmořská výška kopečku, na kterém je postaven, činí 429 m. Významnou památkou je i secesní sokolovna z roku 1905, která nyní prochází rekonstrukcí.
Mezi významné osobnosti patří např.: první laureát Nobelovy ceny z českých zemí Jaroslav Heyrovský (1890–1967) či český ekonom a politik Jan Mládek (* 1960).
Veselí nad Lužnicí tvoří východisko k výletům do překrásného okolí s borovými lesy a bezpočtem menších i větších rybníků. Na dohled od města se rozkládá zajímavá přírodní lokalita Veselské pískovny. V jedné z informačních tabulí získají návštěvníci poučení o 47 km dlouhém umělém kanálu - Zlaté stoce, kterou vybudoval počátkem 16. století Štěpánek Netolický jako součást rybniční soustavy na Třeboňsku.